Cyklická sebeláska

Jsem žena a neustále objevuju svoje ženství a dary s ním spojené. Jedním z nich je i cykličnost – my ženy jsme prostě bytosti cyklické a neustále se měnící. Pokud už na cykličnosti frčíte, můžete rovnou sjet v článku na podnadpis Sebeláska. Nicméně věřím, že malé opáčko nebude nikomu na škodu. 🙂

Během jednoho menstruačního cyklu zažíváme 4 fáze, jako příroda u nás po celý rok. Menstruační cyklus tedy není pouze o menstruaci. Život je mnohem snadnější, když tohle žena ví, přistupuje k sobě s tím, že se neustále během měsíce proměňuje, a využívá dary, které jí jednotlivé fáze cyklu v každodenním životě nabízí. Mám to ostatně vyzkoušené sama na sobě – prožila jsem si deset let polykání hormonální antikoncepce, stejně jako roky v plynutí a napojení na cyklus. A je to fakt velký rozdíl.

Cykličnost v praxi

Prvním krokem je vůbec uvědomit si, že cykličnost tu je s námi a pak už je jen krůček k tomu, začít ji pozorovat a hrát si s ní. Jedním z velmi osvědčených tipů je zapisovat si pocity, dojmy, emoce, prostě to, na co máme náladu, co nás baví apod. během celého cyklu. Zpětně jde v tomhle vysledovat určitou pravidelnost a je velmi výhodné začít si podle toho i plánovat, např. setkávat se s lidmi, když jsme ve fázi pro to jako stvořené a máme na to náladu.

Existují i cyklické magnety – jsou na nich znázorněné 4 fáze cyklu, většinou si je ženy dávají na lednici a točí s nimi podle toho, v jaké fázi zrovna jsou. Nebo s nimi točí i muži – někdy dřív než my vycítí, že už jsme zase o trošku dál. 🙂 Takhle pak i celá rodina ví, že se mamince např. blíží menstruace a bude potřebovat více odpočívat.

Vsuvka – je samozřejmě jasné, že většina z nás nežije v permanentní meditaci na vrcholku hory, ale žije v běžné interakci se svým okolím, a proto je třeba nedělat si z toho dogma a nevytvářet tak na sebe zbytečný tlak např. tím, že nějaká schůzka vyjde zrovna na odpočinkový čas menstruace. Tak co teď s tím, když je pro nás tak moc důležitá a nejde přesunout a my máme být zalezlé doma? Podle mě je totiž velmi důležité přistupovat k životu, i k cyklickému životu, s jistou míry hravosti a lehkosti.

Sebeláska

Sebeláska je další velké životní téma, aspoň pro mě. Mnoho lidí už dneska ví, že když se jeden nemá rád, obětuje se např. pro ostatní nebo po odvedené práci nedopřeje tělu zasloužený odpočinek, žije život podle doporučení jiných, a ne podle sebe, dříve či později se to začne projevovat. Ať už přijde rovnou nemoc, chronická únava, vyhoření, nebo je pouze cítit takové to vnitřní pnutí, vždyť teď bych měla být šťastná, tak proč sakra nejsem???, je to jasný signál k tomu, že v nějaké životní oblasti jdeme proti sobě.

A pak přicházejí na řadu mnohá doporučení, mraky knih o seberozvoji, tipy a triky, jak žít více v souladu sám se sebou. V souvislosti se sebeláskou je tu jeden základní tip – postav se v životě na první místo. Jde to snadněji pochopit (i když ono je to vlastně hrozně snadné) na často připomínaném příkladu – prostě to dělej tak, jako to doporučují v letadle – když se něco semele, nejdřív mysli na sebe a nasaď kyslíkovou masku sobě, až pak dítěti. Když omdlíš, moc mu nepomůžeš, kdežto dítě to chvíli vydrží a jde pak vzkřísit. 🙂 Pak následují ještě další, třeba – na druhé místo dej partnera, na třetí dítě (děti).

A teď se vám s něčím svěřím. Já chápu, jaký je smysl výše uvedeného. Jenže mi pořád nešlo to postavení sebe na první místo – vnímám to jako nějaký žebřík, nebo jako podstavec na olympiádě, kam si sportovci stoupají podle umístění a dostávají zlato, stříbro, bronz. Asi je pro mě tenhle úhel pohledu moc z mužského světa.

Cyklická sebeláska

A tak jsem si vytvořila pojem cyklická sebeláska. Princip je stejný, jako ten magnetek s fázemi našeho cyklu. Určila jsem si, jaké mám v životě priority – tohle máme každá jinak – a je to také proměnlivé v čase, podle toho, v jaké životní situaci se nacházíme (máme malé děti apod.). A naházela jsem je do těch jednotlivých částí kolečka: jsem tam JÁ (já jsem tam zrovna u sebe dvakrát 🙂 – jednou jako já – zacvičit si a jednou jako já – dopřát si čas pro sebe a dělat cokoliv), MANŽEL, SYNEK, DOMÁCNOST. A já si tím kolečkem pomyslně otáčím – protože často pozoruju, že ženy dělají to, že se věnují dětem, domácnosti, práci, mužům a pak, když přijde řada na ně, přejedou se a přetočí kolečko rychle zase třeba na domácnost.

Mimochodem, když jsem se jednou zastavila a zamyslela se, kolik času věnuju zrovna právě úklidu záchodu a koupelny a kolik sobě, začala jsem mít pochyby, jestli je to skóre aspoň vyrovnané. Takže jsem si udělala výzvu – věnovat si aspoň tolik času, kolik ho věnuju záchodovému prkénku. Mít se prostě ráda aspoň tolik, jako mám ráda záchod (a ráda ho asi mám, když ho pořád myju. :-))

Takže, mějte se rádi a dopřávejte si čas pro sebe. A pokud mi chcete tvrdit, že na sebe nemáte čas, protože… (dosaďte, co chcete), pak si potřebujete dopřát času ještě více.

Mějte se krásně sebeláskově a žijte podle sebe.

Vaše Veronika

 

Jsem plodná žena, napojená na svou vnitřní sílu a inspirující svým příběhem ostatní ženy na jejich životní cestě. Můj příběh si přečtěte zde